Opatření v oblasti exekucí podle ministerstva spravedlnosti míří na dlužníky, kteří jsou dlouhodobě v tíživé finanční situaci a v současné době patří mezi nejohroženější skupiny, protože nemají žádnou finanční rezervu, jejich zaměstnání je mnohdy nestabilní a v podstatě ze dne na den se mohou ocitnout bez příjmu. Ti mají mnohdy víc exekucí, jejichž vymáhání je bezvýsledné.
Ministerstvo proto navrhuje takové exekuce za určitých podmínek zastavit. Soudní exekutoři budou mít povinnost rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek.
Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit věřitel, který by na výzvu soudního exekutora do 15 dnů složil zálohu na náklady exekuce. Pokud by exekuční návrh podalo více věřitelů, jsou povinni složit další zálohu společně a nerozdílně. Půjde-li o exekuci k vymožení výživného na nezletilé dítě, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem či nemocí z povolání nebo pohledávky dopravních podniků či škol, stačí, aby věřitelé exekutorovi na základě výzvy oznámili, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Další zálohu skládat nemusejí.
Možnost zastavení nedobytných pohledávek vítá Exekutorská komora České republiky. Snahy ministerstva o zastavování tzv. marných exekucí Exekutorská komora ČR vítá, sama podobný krok rovněž navrhovala. Současný stav, kdy exekutor nemůže sám marnou exekuci zastavit, je nevyhovující a přináší s sebou zbytečné náklady. Otázku nákladů exekuce je třeba s ministerstvem ještě prodiskutovat, uvedla pro Měšec.cz Lenka Dosatová z exekutorské komory.
Návrh zákona
(7) Exekutor zastaví i bez návrhu a souhlasu oprávněného exekuci, nedošlo-li v ní po dobu posledních 3 let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.
Exekutor exekuci nezastaví, složí-li oprávněný na výzvu exekutora další zálohu na náklady exekuce ve výši stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen „další záloha“); odstavec 8 tím není dotčen. Oprávněný je povinen složit další zálohu do 15 dnů od doručení výzvy ke složení další zálohy. Podalo-li exekuční návrh více oprávněných, jsou povinni složit další zálohu společně a nerozdílně.
(8) Jde-li o exekuci k vymožení výživného na nezletilé dítě, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky poskytovatele veřejné služby v přepravě vůči cestujícímu nebo pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, exekutor exekuci podle odstavce 1 věty první nezastaví, sdělí-li exekutorovi na jeho výzvu oprávněný do 15 dnů, že nesouhlasí s tím, aby exekuce byla zastavena. Oprávněný z exekuce podle věty první není povinen skládat další zálohu.
(9) Složí-li oprávněný další zálohu nebo pokračuje-li exekuce podle odstavce 8, soud po dobu 3 let od složení další zálohy nebo od sdělení oprávněného, že nesouhlasí se zastavením exekuce, nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný před složením další zálohy, případně před sdělením oprávněného, že nesouhlasí se zastavením exekuce, o kterém do složení další zálohy nebylo rozhodnuto, nebo podaný po dobu 3 let od složení další zálohy nebo od sdělení oprávněného, že nesouhlasí se zastavením exekuce, zamítne.
(10) Nedošlo-li v exekuci ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce po dobu posledních 9 let a nebyl-li v této exekuci po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce, exekutor rozhodne i bez návrhu a souhlasu oprávněného o zastavení exekuce; odstavec 7 věta druhá až čtvrtá a odstavec 8 se nepoužijí.
Opatření se však nelíbí České asociaci věřitelů. Podle ní jde o drastický zásah do práv věřitelů a nebývalý způsob změny pravidel hry u již běžících exekučních a insolvenčních řízení.
Věřitelé, jejichž pohledávky jsou uspokojovány v oddlužení, měli doposud jistotu alespoň určité míry splacení dluhu, o kterou by přijetím daného návrhu zcela přišli. Plošné zastavení exekučních řízení, u nichž za poslední tři roky nedošlo ani k částečnému uspokojení pohledávky věřitele, za předpokladu, že věřitelé neuhradí zálohu na jejich pokračování, může pro mnohé z nich znamenat naprosté znemožnění vymahatelnosti jejich nároku, neboť řada občanů, živnostníků i firem se nyní potýká s nedostatečným cash flow a další náklady spojené s vymáháním si nemohou dovolit, uvedla mluvčí asociace Alžběta Běličová.
Opatření by přitom platilo právě pouze pro soukromé věřitele, nikoli pro stát, což je krajně nespravedlivé a bezprecedentní. Pokud chce stát plošně zastavovat exekuce či odpouštět dluhy, měl by tak učinit výhradně u svých vlastních pohledávek, dodala.
Kdo zaplatí náklady?
Není jasné, kdo by uhradil náklady na do té doby běžící, ale nově zastavené exekuce. Zda by je musel uhradit oprávněný (vysoká pravděpodobnost), anebo zda by je jako ztrátu odepsal exekutor (malá pravděpodobnost). Pokud nebudou v zákoně náklady definované, plošné zastavení exekucí může spustit lavinu faktur exekutorů směrem k oprávněným. Dlužníci by byli vítězem.
Prominutí zmeškané lhůty
V soudním řízení se lidem a firmám rozšiřuje možnost, aby jim soud prominul zmeškání úkonu, ke kterému došlo například kvůli pobytu v karanténě. Žádosti o prominutí bude možné podávat do stanovené doby od ukončení nouzového stavu, ale případně i později, pokud například karanténa přetrvá déle. Doba, v níž bude možné podat žádost, se bude lišit podle typu řízení tak, jak už je tomu dnes u lhůt, které se mohou prominout i podle současné právní úpravy (například do 15 dnů v občanském soudním řízení, do 3 dnů v trestním řízení).
Dlužníci v oddlužení
Na pomoc dlužníkům míří opatření, kdy takzvaná stará oddlužení (zahájená před oddlužovací novelou v roce 2019) soud nezruší, když dlužník nebude kvůli současné situaci plnit splátkový kalendář, popřípadě dlužník bude moci být osvobozen od dluhů, i když ve starých oddluženích splatí v důsledku koronavirové situace méně než 30 % dluhů.
Odklad povinnosti podat na sebe insolvenční řízení
Podnikatelé, kteří se kvůli koronaviru dočasně dostanou do potíží, nebudou mít povinnost podat na sebe hned insolvenční návrh. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje dočasný odklad povinnosti podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je firma v úpadku, a to do doby uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření vlády. K věřitelskému návrhu podanému do 31. 8. 2020 se nebude přihlížet. Tím se poskytne podnikatelům více času řešit tuto problematiku způsobenou koronavirem, uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
|
Průměr: 2,90 | Hodnotilo: 816 x | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |