Věcná škoda je definována velmi široce, když zahrnuje veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků poškozeného zaměstnance. Ačkoli se definice věcné škody podle zákoníku práce liší od definice škody na věci podle občanského zákoníku, dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že není důvod, aby tyto dva stejné instituty byly posuzovány odlišně.
Pod pojem věcné škody lze zahrnout především škodu na věcech, která vznikne poškozenému zaměstnanci v souvislosti se škodou na zdraví, zejména škoda na obuvi, oděvu, zavazadlech, vozidle, mobilním telefonu a dalších věcech, které byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem zničeny nebo poškozeny.
Při určování konkrétní výše škody se potom vychází z obecné ceny věci v době poškození s přihlédnutím k běžnému opotřebení.
Ačkoliv to není z textu zákoníku práce zcela zřejmé, Nejvyšší soud ČR dovodil, že za věcnou škodu se považují také náklady, které vznikají poškozenému zaměstnanci tím, že pro následky pracovního úrazu nemůže obstarávat svou domácnost v rozsahu jako před vznikem škody a tyto domácí práce za něho musí vykonávat někdo jiný, např. manžel nebo jiná osoba. Výše této škody se pak vypočte s ohledem na obecnou hodnotu těchto prací, které poškozený třetí osobě zaplatil nebo, které za něho vykonávala osoba blízká, aniž by ji poškozený zaplatil. V takovém případě se jedná o fiktivní škodu, na jejíž náhradu má poškozený nárok.
Náhrada věcné škody v širším slova smyslu může představovat poměrně vysokou částku, jejíž uplatnění a vyplacení je závislé na správném postupu při jejím uplatnění.
Často se na naší poradnu obrací poškození, kteří uplatňovali náhradu škody prostřednictvím advokáta, který však o nároku na náhradu věcné škody v širším slova smyslu vůbec nevěděl.
|
Průměr: 2,99 | Hodnotilo: 3188 x | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |