V České republice spolu s ním operuje 146 dalších soukromých exekutorů. Jsou to podnikatelé zaměření na tvorbu zisku. Parlament a Vláda České republiky této skupince prominentních právníků svěřily do rukou část výkonu státní moci zákonem č. 120/2001 Sbírky. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, kterým byl zaveden nový a v civilizovaném světě nemyslitelný pojem „soukromý soudní exekutor“.
Finanční gramotnost Čechů je podle podnikatele JUDr. Tomáše Vrány (na snímku) tristní. Tristní je ale také stav práva. Zřízením profese soukromých exekutorů protiústavním zákonem č. 120/2001 Sb. totiž došlo k výraznému prodražení vymáhání pohledávek, přičemž tyto náklady nesou dlužníci. Došlo k nezanedbatelnému narušení legitimity státu, neboť zde po řadu let mohli působit soukromí podnikatelé nadaní veřejnou mocí, kteří mohli v podstatě beztrestně právo porušovat. Došlo k enormnímu nárůstu pocitu strachu ve společnosti (např. strach přihlásit nájemce k trvalému pobytu) a došlo především k vytvoření současného – pro statisíce občanů likvidačního – obchodu s dluhy.
Soukromí exekutoři mají z nepochopitelných důvodů více pravomocí než soudy:
Soukromý exekutor smí sám rozhodovat o tom, jak exekuci provede, zatímco soud je vázán návrhem oprávněného.
Exekutorovi musejí poskytovat součinnost třetí osoby, přičemž zákon jim ukládá, aby součinnost exekutorům poskytovaly bezplatně.
Exekuční příkaz má za následek tzv. generální inhibitorium, tedy zákaz dlužníka nakládat s veškerým svým majetkem, zatímco soudy mohou uvalit zákaz prodeje pouze na konkrétní majetkové hodnoty.
Pro nařízení exekuce mají soudy 15-denní lhůtu ode dne doručení návrhu exekutorem. V případě výkonu rozhodnutí soudy žádné podobné lhůty pro rozhodování soudů stanoveny nejsou.
Odvolání proti nařízení exekuce lze podat pouze z určitých důvodů, k ostatním důvodům soud nepřihlédne a exekuci potvrdí.
Ke dni 26. čarvna 2009 bylo proti exekutorům podáno Exekutorské komoře celkem 151 kárných žalob a od tohoto data bylo podáno dalších 43 kárných žalob Nejvyššímu správnímu soudu. V případě 20 exekutorů byla podána více než jedna kárná žaloba. Dosud bylo rozhodnuto 76 případů, 46 případů bylo zastaveno, ve 13 případech proto, že exekutor byl na vlastní žádost odvolán. Ve 22 případech byl exekutor uznán vinným a zhruba v polovině případů bylo sankcí jen napomenutí.
Pět kárných žalob bylo vedeno i proti podnikateli JUDr. Tomáši Vránovi. „V roce 2001, kdy jsem začínal, bylo v ČR 86 exekutorů. Nyní nás je 147. Za tu dobu se zpracovalo tři a půl milionu exekucí. V posledních třech letech ministerstvo spravedlnosti vydalo 118 kárných žalob na exekutory, což je promile z celkového počtu případů. Těch pochybení je minimum.“
Podle Ministerstva spravedlnosti bylo v letech 2002 až 2010 odvoláno 18 exekutorů. Tři byli odvoláni vzhledem k jejich odsouzení v trestním řízení, ve dvou případech odsouzení souviselo s jejich exekuční činností a jeden soudní exekutor byl odsouzen pro trestnou činnost, která s jeho exekuční činností nesouvisela. Ostatní exekutoři byli odvoláni na vlastní žádost v souvislosti s probíhajícím kárným řízením a to muselo být v tom případě zastaveno.
Podle Nejvyššího správního soudu je exekutor plně odpovědný za chování svých zaměstnanců, ať jsou v rámci plnění pracovních úkolů kdekoli. „Soud zde dle mého názoru vlastně dovozuje absolutní objektivní odpovědnost exekutora. Dle mého jde o zcela absurdní výklad právních norem,“ říká Vrána. Zvažuje prý ústavní stížnost.
K necitlivým a mnohdy brutálním a vyděračským metodám jeho zaměstnanců říká: „Nemůžete vždycky ručit za všechny. Pro vedení našeho úřadu jsou nátlakové metody nepřípustné, vykonavatelé mají jednoznačné instrukce. Na místě to ale ovlivnit nemohu. Kdybych měl vše kontrolovat osobně, tak bych jen po dobu našeho rozhovoru musel být asi na 30 místech“. Proto byl prý první v republice, kdo začal pořizovat z každé mobiliární exekuce videozáznam. „Kluci mají kamery na hlavě, aby měli volné ruce, natočené je úplně všechno.“
Typické podle podnikatele JUDr. Tomáše Vrány je, že se dlužníci nezdržují v trvalém bydlišti, nebo se rovnou přihlásí na obecní úřad. „Těch případů je hodně. Naše výzvy pak směřují na obec či magistrát, které výzvu uloží. Adresát má povinnost si je vyzvednout. Jestli tak neučiní, nic se nedá dělat. Nemůže se pak ale divit, když se rozjede exekuční mašinerie. Pochopitelně my se snažíme sehnat dlužníky na všech adresách, pátráme po nich, využíváme i informací od sousedů. Když se pak objeví dramatické záběry z proběhlé exekuce v televizi, většinou jsou fakta podávána jednostranně. Jenže v televizi se objevuje jen první část našich akcí, k níž dá popud dlužník. Záběry ukazují, co je to za hrůzu a jaký je dlužník chudák. Pravda je, že exekutor může i bez přítomnosti další osoby vstoupit do obydlí, kde má dlužník trvalé bydliště, nebo do místa, kde má pravděpodobně uložené věci. Ze zákona má povinnost věci zajistit, tedy sepsat, oblepit a odvézt do exekučního skladu. Když tam nikdo není, necháváme na místě kopii protokolu a seznam zabavených věcí. Pokud kdokoliv zjistí, že mezi odvezenými věcmi byly takové, které dlužníkovi nepatří, může dát návrh na jejich vyškrtnutí ze soupisu.“
Všem zákonům je však nadřazena Ústava České republiky a článek 12 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavy, říká:
(1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.
(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.
Proto se zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, jakož i další zákony směřující proti zájmům občanů České republiky, ruší.
O závěrech Velkého sněmu, o svobodných volbách, o budoucnosti České republiky a o tom, co může každý jeden z občanů pro změnu k lepšímu udělat, lze už nyní diskutovat na podpůrném webu prozatímní vlády
Bude se dražit cca 800 položek, zejména elektronika, bílá technika, počítače, sportovní potřeby, kola, nábytek, vybavení domácnosti, stroje, nářadí, vozidla atd. za fantastické vyvolávací ceny,“ píše se na webu exekuce.cz JUDr. Tomáše Vrány z Přerova.
Soukromý exekutor Vrána na svých veřejných dražbách vybírá vstupné 30 Kč. Zato vám ale tento přerovský podnikatel a jeho lidé na každé dražbě, které se coby privilegovaný zástupce horních deseti tisíc zúčastníte, zajistí v čekyňském areálu exekučních skladů chutné pohoštění. Provozují také portál OK Dražby, kde můžete za zlomek ceny nakoupit nemovitosti zabavené nešťastným dlužníkům. Dražit můžete elektronicky, z tepla svého domova. Jen na tomto webu máte v tuto chvíli na výběr z pěti set domů a bytů.
Portál okdrazby.cz takzvaně „zprocesoval“ k dnešnímu dni neuvěřitelných 5 057 dražeb v nominální hodnotě převyšující tři miliardy korun!
Za přispění soudců a s posvěcením vlády tuto specifickou živnost v České republice už několik let provozuje více než stovka vybraných právníků. Jen v loňském roce bylo nařízeno milion exekucí (stonásobek oproti roku 2002), postižen byl tedy už každý desátý chudý Čech.
Z exekucí žije i rodina současného ministra „spravedlnosti“ JUDr. Pavla Blažka, jehož manželka Alena provozuje svou právnickou živnost v Brně.
Pokud pokukujete po extrémně levné nemovitosti, zkuste se poohlédnout na jejím webu ExekutorBlažková.cz.
Hele je, Čechy! Až budou exekutoři krájet dlužníky do guláše a prodávat za pětku porci, nebudou se ti kanibalové zdráhat je sežrat. Klikněte na tento odkaz a podívejte se na hyeny v akci.
|
Průměr: 2,93 | Hodnotilo: 3620 x | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |