Občanský zákoník nazakonycr.eu

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přitom se nepřihlíží ke snížení tohoto důchodu pro souběh s jiným důchodem ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.

Do výdělku zaměstnance jsou zahrnuty příjmy od zaměstnavatele, které mají povahu mzdy nebo platu. Naopak sem nespadá například odměna za pracovní pohotovost, odstupné, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, diety a další.

Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku škody nebo předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

Okamžik vzniku škody

Okamžikem vzniku škody je první den po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity, v němž došlo v příčinné souvislosti s pracovním úraze ke snížení výdělku. Takže zpravidla se vychází z průměrného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl po skončení pracovní neschopnosti nebýt pracovního úrazu. I zde platí povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna použijí pro výpočet ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti výdělku, kterého dosahoval zaměstnanec před úrazem, jedná se o nesprávný postup.

Výpočet

Obecně lze říct, že ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance, kterého by dosahoval k okamžiku vzniku škody nebýt pracovního úrazu a výdělkem, kterého skutečně dosahuje, s odpočítáním invalidního důchodu. Pokud poškozený zaměstnanec nepracuje a je veden v evidenci úřadu práce, odpočítává se mu tzv. opominutý výdělek ve výši minimální mzdy. Podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu ztráty na výdělku nijak nezahrnuje.

Na způsob výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti může mít také vliv skončení pracovního poměru, zejména jeho způsob. Proto doporučujeme poškozeným zaměstnancům, aby způsob ukončení pracovního poměru včas konzultovali, neboť může zásadně ovlivnit rentu, na níž jim mohl vzniknout nárok.

Komplikace

Variant, které mohou při stanovení výše ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nastat, je však více, neboť vliv má také způsob skončení pracovního poměru, převedení na jinou práci a další skutečnosti. Výpočet ztráty na výdělku může v praxi činit značné problémy. Mohou totiž nastat nejrůznější situace, které je nutné při výpočtu zohlednit.

Často se například stává, že se poškozený zaměstnanec dostane z téhož pracovního úrazu do více dočasných pracovních neschopností, během pracovní neschopnosti je pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah ukončen z jiných než zdravotních důvodů zaměstnance, poškozený zaměstnanec během poskytování ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti utrpí nějaké obecné onemocnění, které má vliv na jeho pracovní výkonnost, nebo si najde práci u jiného zaměstnavatele.

Poraďte se

Obecně můžeme říct, že speciálně nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je právně složitým nárokem, u něhož je zcela důvodné se poradit s nějakým specializovaným odborníkem na tuto oblast. Je to způsobeno především tím, že u této agendy nestačí perfektní znalost právních předpisů, ale je nutná také podrobná znalost judikatury soudů, jakož i porozumění neprávním souvislostem z oboru účetnictví, ekonomiky a také zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že se často jedná o nejvýznamnější nárok zaměstnance poškozeného pracovním úrazem, který by mu měl umožnit žít i nadále důstojný život, doporučujeme v každém případě konzultovat.